sobota 24. prosince 2011

To nejkrásnější prožití Vánočních svátků, klid, lásku, zdraví a pohodu všem od srdce přejou kluci a holky z PepaTeamu Frýdek-Místek...:)

sobota 3. prosince 2011

Týden utekl jako voda a zítra opět vyrážíme pod Lysou, abychom pod příslibem bodů pro jednotlivce a týmy zdolali více než osmisetmetrové převýšení, které nás čeká na nové trati se startem na Mazáku mezi centrem obce Ostravice a přehradou Šance. V minulé mistrovské etapě z Rajské boudy jsme sice žádné medaile nezískali, ale i tak byla tato část šestnáctidílného seriálu s názvem Lysacup pro naše barvy velmi úspěšný. Radimovi se podařilo už podruhé letos dostat do elitní třicítky (29.), Rosťa za ním zaostal jen o pět míst (34.) a Lukáš si super 36.místem udržel modrý dres a tak jsme v bodování týmů poprvé za etapu získali skvělé osmé místo. Dalšími bojovníky v naších barvách byl oproti Šancím, kde nastoupil po nemoci,
o třídu lepší Jura Dinter (75.), premiéru na LC si odbyl Filip Landsberger (199.) a osobní traťový rekord a 228.místo si vybojoval Pepa. Zítra naše barvy určitě nebude hájit Lukáš - pracovní povinnosti jej tímto minimálně pro příští etapu se startem od Bezruče připraví o možnost startu v modrém. Kamil se v pátek v noci vydal na start Pražské stovky a Filipa po výběhu z Rajské boudy zklátilo nachlazení. Počasí včetně výhledů na vrcholu v posledních dnech vůbec nevypadá nijak pohádkově, ale na chlad a mlhu jsme si už snad zvykli během posledních dvou etap a tak věřím, že zbytek týmu dorazí a popereme se s nástrahami trati a udržíme jak skvělé osmé místo v družstvech, tak i naše pozice v jednotlivcích.

Výsledky

sobota 26. listopadu 2011


Marathon DES ALPES – MARITIMES

NICE – CANNES

Francouzská Riviéra – slunce, moře, písečné pláže, obrovské palmy, luxusní hotely, restaurace, kavárny a samozřejmě kasina - úžasné místo s více než 300 slunečnými dny v roce….

Právě zde se v neděli 20.11.2011 konal již 4. ročník tohoto maratónu na trase Nice – Cannes a byl pořádán zároveň jako francouzský šampionát. Tento běh jsem si vytipoval již dříve a registroval se v březnu za nejnižší možné startovné 45,- euro, přesto jsem do posledních týdnů nevěděl, zda do Nice nakonec odletím ( z důvodu vleklého zranění kotníku ).

Tímto děkuji Rosťovi Bažanovskému, který mě svoji podzimní účastí na Ostravském maratónu motivoval, já jsem zatnul zuby, zabral, nějaké ty kilometry urychleně naběhal a svůj 3. maratón úspěšně na jihu Francie dokončil.

Na tento maratónský výlet jsem se nakonec vydal s podporou celého rodinného týmu a změna to byla příjemná – z mrazu a nedýchatelného smogu na Ostravsku do sluncem zalitého přímořského letoviska Nice . Program jsme měli následující:

Čtvrtek: autem do Vídně, let na trase Vídeň – Nice, ubytování v hotelu, registrace v expu na nádherném náměstí place Masséna, prohlídka večerní a noční Nice. Nice je pátým největším francouzským městem s dlouhou italskou minulostí, kde na zimu za teplem začala jezdit od 18. století i řada bohatých Britů.

Pátek: vlakem do Monaka ( Monte Carlo ), které vypadá z dálky jako jedno velké luxusní sídliště. Prohlídka starého města na kopci, knížecího paláce na Place Princier, přístavu a nakonec i návštěva legendárního, nejslavnějšího evropského kasina v Monte Carlu, kde se bohatství lehce vyhrává, ale ještě lehčeji vás o něj připraví …., večer běh po nábřežní promenádě v Nice.

Sobota: prohlídka starého Nice s květinovým tržištěm, výstup na hradní kopec Colline du Cháteau, odkud je celá zátoka Nice jako na dlani, promenáda na pobřeží Promenade des Anglais, poznávání uliček luxusního Nice a ještě jednou návštěva expa pro nasátí běžecké atmosféry.

Neděle : dopoledne maratón a pak lehká prohlídka Cannes. Cannes se proslavilo díky filmovému festivalu, festivalový palác, chodník slávy, vystupujeme na kopec Le Suquetse se starou čtvrtí a středověkým hradem, odkud je krásný výhled na celou zátoku, promenáda La Croissette s úžasným hotelem Intercontinental Carlton.

Pondělí : dopoledne Nice, odpoledne odlet Nice – Vídeň, autem směr Frýdek – Místek.

Start maratónu je v Nice v 8 hod. ráno přímo u moře na Promenade des Anglais. Z hotelu vyrážíme pěšky již po půl sedmé, venku tma, z uliček ze všech možných směrů vycházejí skupinky běžců a všichni míří k pláži . U moře pak svítá, vychází sluníčko, postupně se otepluje, hudba, příjemná atmosféra, všude samí běžci. Dle označení na startovním čísle se stavím na konec koridoru s označením 3.30. Start proběhl pro mě tak trochu netradičně – bez výstřelu ( ze zadních pozic jsem ho alespoň nepostřehl ) a tak své hodinky zapínám až po svém průběhu startovní čárou a sleduji tak na svých garminech po celý maratón svůj real time. První stovky metrů po startu je na silnici hodně husto a chvilku trvá, než si každý najde to své tempo. Po pravé straně míjíme asi nejslavnější památku promenády – hotel Negresco. A tak to pokračuje celou zátokou – vlevo pláže a moře, vpravo luxusní hotely, kasina, bary, restaurace a všude obrovské palmy. Okolo 5. km míjíme druhé největší letiště ve Francii ( v počtu přepravených cestujících ) a dále trasa vede podél pobřeží - moře, pláže, palmy, přístavy s jachtami a vše až kýčovitě zalité sluncem. Užívám si to, držím tempo okolo 5.05 / km a kochám se tou nádherou. Na 10 km poprvé občerstvuji, s RT 50.42 jsem spokojen a celý ten maratónský průvod postupně probíhá kolem slavného dostihového závodiště ( Cagnes-sur-Mer ) k majestátně postavené marině ( Marina Baie des Anges ). Marinou a přístavištěm mezi jachtami běháme tam a zpět snad 2 kilometry. Po opuštění přístaviště míříme zase podél pobřeží k půl-maratónské metě směrem k pevnosti Fort Caré. Okolo 20. km potkávám poprvé svůj podpůrný rodinný tým, který se pohybuje ve směru trasy maratónu vlakem společně s ostatními diváky. Foto s úsměvem, plácnutí si pro štěstí a běžím dál směrem na Antibes. Metu půlmaratónu probíhám v solidním RT 1.47.37 , užívám si tu atmosféru, běží se mi dobře. Antibes je staré středomořské rybářské město s největším jachtařským přístavem, plážemi, restauracemi a kavárnami. Právě zde, někde mezi 26. a 29. km se na trase maratónu nacházejí i táhlá stoupání, která mě jaksi rozhazují z tempa. 30. kilometr probíhám v RT 2.35.50 , hodně se otepluje, sůl z potu mě štípe v očích, vodu či namočené houbičky již beru na každé občerstvovací stanici. Okolo 32. km mě podruhé povzbuzuje rodinka, já už toho ale začínám mít plné kecky, už neudržím tempo a to jde postupně dolů, kilometry již běžím okolo 5.30 / km. Před námi již Cannes. Strach z křečí zadních stehenních svalů mi však nedovoluje ani pomyslet na zrychlení, preventivně několikrát protahuji a posledních 5 km myslím už jen na jediné – dostat se bez křečí do cíle a hlavně nechodit. To se mi nakonec i přes zpomalení až k 5.45 / km daří, poslední stovky metrů po slavné promenádě La Croisette si již užívám, červený koberec před velkolepým hotelem Carlton a vysněný cíl - po 42 km a 195 metrech ( mé garminy mi změřily dokonce 42,51 km – asi jsem moc kličkoval ).

Po dvou a půl letech jsem dokončil svůj 3. maratón v RT 3.45.03 ( brutto 3.46.34 ). Za cílem fasujeme pláštěnku proti prochladnutí, pití, ovoce, pečivo a samozřejmě nádhernou medaili a funkční finiš tričko Adidas. Za cílovým koridorem potkávám svůj podpůrný rodinný tým, na pláži se převlékám do suchého a společně vyrážíme turisticky poznat cílové město maratónu – luxusní Cannes.

Následující den na letišti se dozvídám z tisku, že maratónu z Nice do Cannes se zúčastnilo včetně štafet okolo 10800 účastníků, maratón dokončilo 7103 běžců.

A co dělám dnes, několik dní po maratónu ? Přemýšlím a hledám na internetu, kam vyrazím za běžeckým zážitkem na jaře či v létě. Maratón pro mě je a vždy asi bude vzhledem k mému malému počtu naběhaných kilometrů těžkým kláním. Proto ho chci běžet vždy na jiném, běžecky a turisticky atraktivním místě.

A co mám v hledáčku ? Milano, Vídeň, Hamburk či Kodaň. Kdo z vás se přidá ?

čtvrtek 24. listopadu 2011

Lysacup po třetí etapě


Třetí etapou v pořadí letošního ročníku Lysacupu byla trať se startem u vodní nádrže Šance. V předchozích týdnech nám to šlo, od začátku se hlavně díky výhodnému postavení v minulé sezoně daří Lukášovi bojovat o titul Skokana roku, což mu rozhodně svědčí a i díky této motivaci zatím podává výkony téměř z říše snů. Rosťa, ten je zatím z nás vnitřně asi spokojený nejmíň, ale i tak rozhodně každá jeho účast bude znamenat vysoké a pro slibně rozjetou soutěž týmů důležité body. Radim, nakažen Lukášovou euforií si zatím užívá neplánovaně pozdní příchod formy a na povrchu zatím bez sněhu podává své téměř nejlepší vrchařské výkony. Po prodělaném nachlazení se na tratě pod Lysou horou opět dostává nejpříjemnější překvapení prologu Jirka Dinter a pokud v dalším průběhu aspoň trošku bude běhat výsledky jako ve Frenštátu, tak o naše umístění v desítce nebudu mít obavu. Pepa běhá svůj standart a jeho účast bude důležitým zajištěním potřebných bodů při malé účasti ostatních z týmu. Navíc jej doprovází Inka, která v čím dál tim chladnějším vrcholovém počastí odvádí funkci fotografa pro naše rajče a navíc sebou nosí i vynikající tatranský čaj s medem...:-).

Na Šancích se do naší squadry přidal a zároveň si odbyl svou LC premieru Kamil "Turek" Staš, který nepočítaje B7 a podobné akce šel svůj první vrchařský závod a nevedl si vůbec špatně. V rekordním 273 členém pelotonu obsadil 151. místo a na své konto si připsal skalp i Lukášova B7 parťáka Kurriho...:-). Prozatím posledním, který pro letošní ročník spojil své jméno s PepaTeamem je velká star MBP a celkový vítěz kategorie nad 40 let Dan Šindelek, kterého jsme před nosem vyfoukli adeptům na medaili v hodnocení týmů - družstvu Olympáků, za které skvěle běhají jeho bratři Vladan a Pavel.

Do nedělní mlhy na Lysou nakonec jako první dorazil podle očekávání favorit favoritů - Ondra Horák. Druhé místo nakonec urval svým letošním nejlepším umístěním absolutní vítěz z roku 2010 Tomáš Čer a třetí flek v etapě stačilo Radimu Kasalíkovi k tomu, aby i v další etapě vyběhnul ve žlutem trikotu pro lídra pelotonu. Jak jsem již naznačil, členům PT se daří a v těžké etapě s náročným táhlým spoupáním si v týmech vybojovali opět 9.příčku, ale poprvé v etapovém hodnocení přeskočili sestavu VZS Ostrava a v celkovém součtu po třech závodech na ně momentálně ztrácím jediný bod. O tenhle stav se zasloužil Radim - 30.místo, Dan -33., Rosťa - 41., Lukáš - 46., Jirka - 109., Kamil - 151., Pepa - 250.

Pro čtvrtou etapu se nám díky Lukášovu současnému 30.místu v absolutním pořadí vrací chlouba celého týmu v podobě modrého dresu a tak doufám, že jej před dotírajícími soupeři v sobotu uhájíme....

Výsledky zde

sobota 12. listopadu 2011

Visalaje v modrém aneb Lukáš skokan roku...


Druhá etapa zimních běžeckých radovánek s názvem Lysacup nás konečně zavedla pod kopec, jenž má tento seriál v názvu, a to sice naší, všemi vrchaři milovanou Lysou horu.

Dnešní rozpis nás za krásného, slunečného počasí zavál do Vyšní Mohelnice, kde se v blízkosti známého hotelu Visalaje, něco kolem desáté hodiny dopoledne dalo více než dvouset hlavé stádo po turistické značce vstříc 8,5km vzdálené královně Moravskoslezských Beskyd.

Naše ekipa, po první etapě určitě namlsaná kvalitními výsledky (Rosta 38.,Jirka 49.,Lukáš 60.,Radim 72., soutěž družstev 9.místo) jsem měla ještě jednu u nás nevídanou motivaci. Byl jí Lukášuv úspěch, kdy po výsledcích z loňského ročníku a po jeho 60. místě z Javorníku na dnešní zteč vyrazil od ostatních závodníků v pelotonu rozlišený pomocí modrého návleku určeného pro nejúspěšnějšího v soutěži o Skokana roku.

Na start mé oblíbené trati z Visalaji jsme se nakonec stejně jako minulý týden postavili v počtu čtyř kusů, ovšem perfektě zaběhnuvšího Jirku Dintera o dnešní fight připravilo nachlazení a letošní premieru v soutěži si odbyl Pepa.

osobně jsem se hodně těšil, motivovaný dosavadními úspěchy celého týmu, odpočatý díky právě probíhajícím běžeckým prázdninám a navíc v krásném a pořád ještě relativně teplém počasí jsme spolu s Lukášem, Rosťou, Pepou a dvoustovkou dalších vyrazili k cíli.

Absolutním vítězem se stal Radim Kasalík v novém traťovém rekordu, o pár sekund před Vladanem Šindelkem a ceněnou bronzovou placku si na Slovensko odváží Ladislav Sventek. Nejrychlejší ženy si pořadí oproti Javorníku prohodily - tentokrát zvítězila Petra Pastorová( celkově 38. ), na absoutním 44. místě doběhla loňská vítězka, Fialová kobra Tamara Stonová.

Nebývá pravidlem, abych zaběhnul stejně dobře jak jsem se na závod těsil, ale dnes to vyšlo víc než na sto procent. Díky Lukášovi, který povzbuzený modrým trikotem první kilometr rozběhnul víc než dobře jsem se dostal do tempa a i díky silám ušetřeným čtyřdenním odpočinkem jsem si vyrovnal svůj osobák v rámci svého nejlepšího umístění v závodech LC - 25.místo. Kvalitními body do soutěže družstev přispěl Rostík ( 36.místo,což je ještě o dvě příčky lepší než na Javorníku, ale vnitřně možná utrpěl trauma z toho, že asi po sto letech na jeden závod přišel o post lídra :-). Neboj, příští týden slibuji, že i když nedobrovolně, tak doběhnu opět za tebou...:-). Lukáš zabojoval a hned příčku za Tamarou předal u hladícího bodu na vrcholu svůj startovní lístek na 45.místě, ale i přesto, jak jsem před malou chvíli z výsledků zjistil jsme pro etapu z Šancí modrý dres ztratili. Doufám, že né na dlouho. Boj v soutěži týmů nám ze čtvrtého místa jistil Pepa, který si zaběhnul svůj standart, pocitově byl s výkonem spokojený a na svůj účet si připsal body za 194.místo.

Za tyto výsledky jsme si v dnešní etapě v soutěži týmů vybojovali osmou příčku se ztrátou pouhých pěti bodů na vodníky z Ostravy a deset bodíků nás dnes dělilo od šestého místa karvinského SAKu. Zároveň i díky tomu jsme si po dvou závodech upevnili naš devátý flek...

Příjemným zpestřením dnešní etapy byla účast některých běžeckých kamarádů ze silničních závodů (Heňa, Marek Bárta, Peťa Wala, Viktor Kubita, Karel Sokol...) a už se těším, že příští týden se pole známých tváří ještě rozroste.

Výsledky zde.

pondělí 7. listopadu 2011

Lysacup


Tak už v tom zase lítáme... Po roce je zpátky. V neděli 6.11.2011 prologem odstartovaným olympijským vítězem ve skoku na lyžích Jiřím Raškou, už podruhé s netradičním cílem etapy na vrcholu Velkého Javorníku, pro čím dál tím širší okruh bláznů a nadšenců začal Lysacup.

Hudy a spol., otcové a šéfové tohoto vzkvétajícího a rozrůstajícího se podniku každým rokem přicházejí s inovacemi a novinkami, které zpestřují a zároveň motivují stále více běžců se co nejčastěji účastnit na těchto zimních vrchařských zápoleních. K loňskému zavedení barevně rozlišených trikotů pro lídra závodu, nejlepší v jednotlivých věkových kategoriích letos přibyla i soutěž pro nejlepšího účastníka ve váhové kategorii na 90kg. Další zajímavým počinem budou jistě i dvě nové etapy a taky tzv. NIGHT etapa s netradičním startem v 16:30hod.

Prolog se startem v areálu frenštátských skokanských můstků byl již dlouho očekáván a tak není divu, že se nás za krásného, slunečného počasí objevilo rekordních 251 kousků!!! Před porcí více než 400 schodů se celý peloton trošku zahřál a roztáhnul zhruba kilometrovým úkruhem a pak se vyrazilo už naostro. Roli největších favorita potvrdil Ondra Horák, který pokud je zdravotně v pohodě jen ztěží bude nacházet soupeře i letos. Soupeře měl ovšem pod Javorníkem víc než kvalitní. Druhé místo za ním obsadil Luboš Kováčik ze slovenského týmu Inov-8run.sk a bronzovou medaili si odnesl vítěz loňského prologu na stejný vrchol Martin Holiš. Mezi jmény v první desítce nechyběl žádný z případných adeptů na nejvyšší posty celkového pořadí a to např. Vladan Šindelek, Radim Kasalík, loňský celkový vítěz Ladislav Sventek nebo třeba Tomáš Čer či Kamil Vyhnička. Nejrychlejší ženou na vrcholu byla podle očekávání Tamara Stonová před Petrou Pastorovou.

PepaTeam do prvního vystartoval ve složení Rosťa - Radim - Lukáš a nováček na LC Jirka Dinter. Roli lídra i den po Hornické desítce uhájil kvalitním 38.místem Rostík, velice příjemným překvapením pro mě byl ovšem výkon Jirky, který si kromě vynikajícího 49.místa připsal i žádané skalpy nejlepší ženy Tamary Stonové nebo třeba Petra Beneše. Lukáš, den před LC odběhnul H10 na sebe sice v podprůměrném, ale při velkém říjnovém treninkovém výpadku očekávaném čase a tak jeho 60.místo v neděli bylo neskutečné a třešničku na dort pak přidaly oficiální výsledky po prologu, které oblékly Lukáše pro etapu z Visalájí poprvé v historii našeho klubu do modrého návleku pro Skokana roku!!! Fantastický výkon a už teď čistím objektiv svého Nikonu na sobotu, abych tohle mohl zdokumentovat do naší kroniky...VIVAT LUKÁŠ !!! Při těchto skvělých výkonech jsem z naší čtveřice nakonec černého Petra získal , ale po slušném výkonu z Hornické jsem s konečným 72. spokojený a věřím, že by nás vystoupení z Javorníku mohlo ještě víc namotivovat a na běhavé trati z Visalájí bychom nemuseli být bez šance... Uvidíme v sobotu. To se k nám přidá ještě Pepa a průběžnou desítku v týmech i modrý dres budeme chtít uhájit...

Výsledky první etapy zde.

Hornická desítka


Silniční sezona 2011 pomalu ale jistě finišuje a coby její zlatý hřeb můžem zcela jistě považovat už 26.ročník Hornické desítky. Podle počtu ročníků je vidět, že má tento závod už spoustu let své pevně místo v termínovce severomoravských závodů a jak se účastníci jejího letošního ročníku přesvědčili, i ve složité a pro konání sportovních akcí né zcela ideální době to pořadatelé ve Frýdku zmákli na jedničku s hvězdičkou.

Pepa Nejezchleba, postava, která je s touto akcí asi nejvíc spojována (pořadatelů a lidí,kteří se na bezvadném průběhu celého dne podíleli je spousta) se nedal cestou placení drahého startovného hvězdným, hlavně zahraničním závodníků, ale i tak letošní ročník měl po sportovní stránce vynikající úroveň. O tu se postaral hlavně už tradiční účastník tohoto závodu, český reprezentant Milan Kocourek, který si poradil s více než šestistovkami soupeřů ( na tříokruhové trati jich musel spoustu obíhat ) i v čele s keňským běžcem v barvách maďarského Benedek Teamu Sawe Elisha Kiprotichem a s přehledem ve skvělém čase zvítězil.

V barvách PepaTeamu se na trati hlavního,desetikilometrového závodu dařilo Rosťovi, který časem 37:20min obsadil 63. příčku. Hned za ním dorazil ve svém letošním nejlepším desítkovém čase Radim (37:25-škoda jen přepáleného prvního okruhu,možná by výsledný čas při rovnoměrnějším rozložení sil mohl být lepší). Filip Řeha si z fotbalového pažitu odskočil po roce na tvrdší povrch a po mírně volnějším prvním okruhu si připsal na své konto velmi ceněný čas pod čtyřicet minut. Lukáš při velkém říjnovém treninkovém výpadku nakonec pomohl Romanovi k vylepšení času z loňska (oba cílovou čáru protli v čase 41:24). Svou premiéru v dresu PepaTeamu si odbyla naše nová posila Kamil "Turek" Staš, který před závěrečnou přípravou na ultravytrvaleckou Pražskou stovku ukázal, že v průběhu roku na sobě pracoval a čas 45:16 je pro něj vylepšením jeho maxima na této trati. Mira Lysek na sezonu taky může vzpomínat v dobrém, o čem svědčí několikeré vylepšení jeho půlmaratonských osobáků a ani na Hornické nevyhořel - 46:03, což je ve srovnání s rokem 2010 o více než dvě minuty lepší...:-). Naší jedinou, ale často medailovou favoritkou v kategorii žen je Lidka Šokalová, která časem 46:33 Mirkovi dýchala na záda a na rychlé frýdecké trati si s přehledem zaběhla svou nejrychlejší desítku.

Vloženého kondičního běhu na 3333m, který odstartoval minutu po startu hlavního závodu se zúčastnili Pepa s Inkou a poprvé si atmosféru běžeckého závodu vyzkoušela i Maruška. Po dlouhé pauze se nechal přesvědčit na tuto trať i David, kterého trápí vleklé zdravotní problémy.

Trať H10 je rychlá a v ideálním počasí, které panovalo tuto sobotu toho využilo spousta závodníků. Námátkou jen pár jmen : Rosťa Kolich - druhý v kategorii M45, Mara Škapa - v nabité kategorii M40 mezi pětkou vyhlášených, Roman Slowioczek - vítěz M50( po 1/4M v Porubě opět skvělý souboj s M.Vroblem), Carmen Beshirová - absolutní 3.místo v ženách, Michal Ostruszka - výborný výkon s rovnoměrným stupňováním tempa( s během začal teprve nedávno, ale po Porubě další kvalitní výkon ), Jirka Dinter - OR a poprvé pod 40min., Radim Kravčík - osobák 41:37, Renča Bachroníková - velké vylepšení osobáku a mnoho dalších...

Nezbývá než poděkovat a vzdát hold všem, kteří se na přípravě 26.ročníku podíleli a věřit, že podobnou oslavu běhu zažijeme i příští rok.

Výsledky kondičního běhu
Výsledky hlavního závodu

neděle 2. října 2011

Zlatý podzim


Vítězem 17.ročníku závodu pořádaného Běžeckým klubem Vratimov se podle očekání stal polský vytrvalec Tomasz Wróbel. Celkové druhé místo obsadil nejrychlejší v kategorii B Rostislav Petráš a třetí pozici o čtyři sekundy uhájil před svým bratrem Vladanem, letos výborně připravený Dan Šindelek. Holkám bezkonkurenčně vévodila nová česká ultrakrálovna Petra Pastorová ze stáje Otto Seitla.

Při neúčasti některých špičkových regionálních závodníků kteří dali přednost lukrativněji dotovanému vsetínskému Valachiarunu si Ačku stříbro a bronz rozdělili bězci Mk Seitl Honza Fousek a Vitězslav Prášil.

O tom,že medaile v nabitém Béčku mívá cenu zlata se opět přesvědčil jak náš bramborový Rosťa Trávníček, tak kvůli nemoci na Ostravském maratonu absentující Marek Škapa z X-Air Ostrava.

Papírové předpoklady favorita mezi muži nad padesát let beze zbytku potvrdil průběžný lidr této kategorie v MBP a vítěz mezi padesátníky z minulého týdne na ostravské maratonské trati Roman Slowioczek z Mk Seitl.

Další z parádních soubojů předvedlo duo letos nejlepších šedesátníků, Pepové Kvita a Smola, kdy se kopřivnickému borci podařilo prodloužit sérii vzájemných vítězství z posledních týdnů.

Skvělý výkon v kategorii nad sedmdesát let předvedl Karel Piskoř z Tiché, který nedal šanci svým kamarádům a soupeřům zároveň Jaromíru Volnému a Josefu Tatarkovi.

Ženám do 39let dominovalo trio Pastorová - Bluchová - Zbořilová.

Naší velikou radostí je vítězství Lidky Šokalové, která si po týdnu opět poradila jak s Petrou Schwarzovou tak hlavně po maratonu trošku vegetující Danuší Škrdovou.

Týden po maratonském startu mnoha běžců těžká trať Zdeňka Fajgla určitě nebyla procházkou růžovým sadem, ale věřím, že ti, kteří dali v nádherném počasí babího léta přednost této akci určitě nelitovali a už teď se těší na příští ročník...

A ještě na závěr: VŠECHNO NEJLEPŠÍ ROSŤOVI TRÁVNIČKOVI K NAROZENINÁM !!!

středa 28. září 2011

Ostravský maraton


50. ročník nejstaršího silničního maratonského závodu u nás měl ve startovní listině 4 účastníky v barvách PepaTeamu Frýdek-Místek. Přesněji řečeno, se sedmi okruhy v celkové délce 42 195m se rozhodlo porvat stejné duo jako na květnovém Volkswagen maratonu v Praze ve složení Radim a Míra, zdravotní potíže v přípravě nakonec přivedly Lidku "jen" na trať poloviční a příjemným překvapením ve stejném závodě byla účast Romana, který si půlku střihnul už týden předtím na premiérové akci PIMu v Ústí nad Labem. A troufám si říct, že jsme PepaTeamu ani sobě ostudu neudělali.

Já, po zatím né příliš přesvědčivých výkonech během celé letošní sezony jsem byl nadmíru spokojený jak s časem (3:02´44),ale hlavně s průběhem závodu a téměř stoprocentně zvládnuté taktice, která byla postavena na rovnoměrnén udržení tempa kolem 4´20/km. S tím mi po většinu času pomáhal i můj spoluběžec Honza Vojkůvka z Chuchelné a patří mu za to velký dík. Míra si od květnového maratonu v Praze střihnul čtyři půlmaratony (Čadci, Olomouc, Rajec, Hrabová), v kterých si postupně zlepšoval své OR a i díky této důležité součásti treninkové přípravy si po pražském trápení celkem bez problému a také s notnou dávkou té pravé maratonské euforie zaběhnul čas pod čtyři hodiny.(Možná jsme ho podcenili ale v době, kdy jsme jej netrpělivě očekávali s náběhem do cíle byl Mirek už těsně před Frýdkem.).

Lída si s poloviční tratí poradila zkušeně, za což si po právu z rychlé ostravské trati domů odvezla nejen kvalitní výsledek v podobě času 1:45´44, ale hlavně stříbrnou medaili a skalpy Jarky Pokorové nebo třeba výborné karvinské Michaely Waloszkové. Romanovi to týden před Ostravou v Ústí podle jeho slov příliš nešlo, ale určitě udělal dobře když si na start 50.ročníku OM, který chtěl prožít jako divák vzal i běžeckou výbavu. Strategicky jsme jej obklíčili a ze štrůdlu závodníků, jenž se utvořil při prezentaci ho nepustili. Výsledkem toho byl čas cca o čtyři minuty lepší než před týdnem a snad i opodstatněné zvýšení sebevědomí před maratonem, který by měl Roman absolvovat v listopadu ve Francii. Ničeho se Romčo neboj, jestli zdraví vydrží a takticky to nezkazíš, tak od tebe čekám nový osobák.

V místě startu a cíle se kromě nás aktivně se zúčastněných byl a fandil Rosťa s manželkou Lidkou a bezvadnou práci odvedl bohužel jen jako fotograf Lukáš. Jeho treninkové i závodní časy před Ostravou ho pasovaly na výkon hluboko pod 3:05.

50.ročník se mi moc líbil,počasí bylo skvělé, oproti loňsku možná o pár stupňů víc, ale stín stromů v Komenského sadech byl našim velkým pomocníkem, občerstvovačky klapaly(velký dík paní v parku) a tak doufám, že se jednou dostanu na těch 18 odběhnutých ročníků, které má na kontě padesátník Petr Jadrníček.( Mimochodem, letos se s tím opět nepáral a cílovou čáru protnul před uplynutím třetí hodiny od startovního výstřelu držitelky stále platného světového rekordu na 800m Jarmily Kratochvílové. )

neděle 18. září 2011

Běh rodným krajem Emila Zátopka


Za krásného slunečného počasí se uskutečnil 9.ročník Běhu rodným krajem Emila Zátopka. V konkurenci běžců celkově z 9 států si podle očekávání nejlépe vedl Erkolo Ashenafi startující za maďarský BENEDEK TEAM, který do cíle v rožnovském skanzenu dorazil s více jak půlminutovým náskokem před svým týmovým kolegou Tamásem Tóthem. Pozici největšího favorita mezi českými účastníky tohoto krásného, ale náročného závodu uhájil Jakub Bajza z AK Kroměříž.

O kvalitním obsazení letošního ročníku svědčí i účast stříbrného medailisty z MS v silničním běhu na 100km Dana Orálka, který týden po svém výborném výkonu v Holandsku nedal šanci svým soupeřům v kategorii B kterou vyhrál a prokázal své skvělé regeneračni schopnosti před blížícím se Ostravským maratonem. Na bednu ho doprovodil Elias Couto z Francie a Ján Križák z ASK Grafobal Skalica.

O tom,že na republikové úrovni patří mezi špičku přesvědčil v kategorii C Roman Slowioczek, který získal jednu z medaili pro regionální běžce. O tom, že nebyla ta nejcenější,tzn. zlatá se postaral kvalitním výkonem Josef Siegl z Chocně, ovšem Romana stejně jako Dana nebo spoustu dalších účastníků Zátopkova běhu příští týden čeká jubilejní 50. ročník, vůbec nejstaršího silničního maratonského závodu u nás.

To, jak se dá běhat v šedesáti letech bych mohli vyučovat medailisti z této kategorie, jmenovitě dnes fantastický Tadeusz Jasek z Polska, Svatopluk Kudlička z Vyškova nebo třeba Peter Fašung z Prievidze, který nechal pouhých devět sekund za sebou a tím pádem pod podiem kopřivnického a dnes rovněž skvěle běžícího Josefa Kvitu.

Kategoii E má dlouhodobě na většině závodů pod palcem Ervin Podžorný z Českého Těšína, dnes si ovšem s relativně malým náskokem do Rožnova na zádech přivezl karvinského Jorgose Jerakase.

Časový rozestup tří absolutně nejrychlejších žen se vešel pod čtyřicet sekund, z tohoto souboje si z náročné Kopřivnicko-Rožnovské trati premii za celkové vítězství pro Benedek Team připsala maďarka Folding-Nagyová, ovšem mými vítězkami a hvězdičkami závodu se stala bronzová medailistka kategorie mladších žen Veronika Jerglíková, pro kterou zdá se super náročná B7 byla pouze odrazový můstek k dalším fantastickým výkonům a čas jako z jiné planety svítí u jména Lenky Wagnerové ze Seitlova MK.

Za PepaTeam jsem bohužel nakonec nastoupil sám. Při aktuální výkonnostní krizi jsem první desítku šel na pohodu, stoupání na nejvyšší místo trati už bylo horší a o tom, že při běhu ani klesání není zadarmo jsme se spolu s Honzou Fouskem z Mk Seil přesvědčili oba. Obrovská škoda a malá tragedie je neúčast Lukáše, kterému na rozdíl ode mě forma šla prudce nahoru, což potvrdil na středeční porubské hodinovce výkonem přes 15km a osobním rekordem. Zátopek pro něj měla být generálka před OM!!!, ale nenadálé zdravotní komplikace mu asi pokus o maratonský čas snů nejspíš pro letošní rok neumožní...:-(. Roman Řeha se ovšem rozhodně nefláká, po týdenní turistické dovolené v Tatrách den po Zátopkovi půjde 1.ročník 1/2M v Ústí nad Labem. Držíme palce.

neděle 11. září 2011

Běh Chuchelnou


Absolutním vítězem 3. ročníku Běhu Chuchelnou se v novém traťovém rekordu celkem podle předpokladů stal Vašek Bitala z Lašského BK. Na druhém místě doběhnul Tomasz Wrobel z Polska a celkově třetí příčku obsadil vítěz kategorie B, letos výborný Dan Šindelek z frýdeckého Atletického klubu. Týden po skvělém představení na B7, kde jen díky indispozici svého partnera nezískal lepší než šestou příčku na absolutní čtvrté příčce závod dokončil Roman Baláž.
Stále vzrůstající tendenci mají výkony Libora Bednarze z ostravského X-Airu, který si z pohárového klání odnesl nejen slušný bodový příděl ale taky medaili za třetí místo mezi běžci kategorie A.
Céčku kraloval podzimní fantom této kategorie, jablunkovský gorol v barvách týmu Mk Seitl Roman Slowioczek před nevyspytatelným a dnes skvělým Petrem Jadrníčkem z Ostravské Lokomotivy a Vladem Martynkem z Mostů u Jablunkova. Mezi šedesátníky si při neúčasti Pepy Smoly plný bodový příděl s přehledem pohlídal jeho jmenovec z Mk Kopřivnice Smola. U sedmsedesátníků nic nového pod sluncem - Ervín Podžorný je borec nejen regionálních, ale i republikových parametrů a tak neni divu, že k vítězstvi mezi svými soupeři v kategorii E si připsal i notnou dávku skalpů podstatně mladších soupeřů.
Při neúčasti Petry a Adély se nejrychlejší ženou stala Kača Bluchová z Ak Kroměříž, kterou na stupně vítězů doprovodila Ivka Zbořilová a vítězka kategorie mix z B7 Verča Jerglíková, která si tento obrovský úspěch vybojovala po skvělém výkonu spolu s Radůzem Rudickým... Celkově čtvrtá a první mezi holkama nad 34 let se stala další účastnice a pokořitelka pekelné B7 Lenka Hájková.
Naše barvy na tomto krásném závodě srdnatě a hlavně úspěšně hájil Rosťa Trávníček, který po bramboře z Hrabové v silném Béčku získal třetí místo a Lidka Šokalová, která k zlatu z půlmaratonu přidala krásné druhé místo, když v celkovém pořadí dokázala porazit výbornou Michaelu Waloszkovou z líhně Mirka Kravčíka, nebo třeba doufám již brzy svého týmového kolegu Jardu Vernarského.
Účast byla jistě negativně ovlivněna již zmiňovanou B7 z minulého týdne, kdy spousta borců radši vyklusávala tu nadměrnou dávku kilometrů a výškových metrů, navíc Mk Seitl přes výden absolvoval týmovou štafetu na trati Ostrava-Dražďany a korunu na to přidalo MS v silničním běhu konaném v Holandsku. I tak ovšem kdo přišel jistě nelitoval, počasí bylo pro běh ideální a zbývá jen poděkovat pořadatelům v čele s bratry Vojkůvkovými za krásné běžecké setkání a já osobně doufám, že se příští rok do té prý báječné Chuchelné osobně podívám taky...:-)

sobota 27. srpna 2011

Běh na Kubánkov


Běh na Kubánkov se může pyšnit oproti jiným závodům svým neopakovatelným profilem, ale jeho včerejší 5. ročník i kulisou jednoho z nejteplejších dní tohoto jinak ne moc povedeného léta. S nástrahami v podobě více než šestikilometrového výběhu na nejvyšší vrchol Pálkovických hůrek a následným, nepříjemným osmi kilometrovým seběhem si nejlépe poradil závodník Slezanu FM Dan Šindelek před našim Rosťou Trávníčkem, který si kromě celkového druhého místa z Chlebovic odvezl premii pořadatele pro prvního muže na vrcholu Kubánkova. Celkově třetí místo a vítězství v kategorii A získal včera jediný zástupce karvinského SAKu Petr Karkoška.

Pro mě jedním z největších překvapením byl výkon polského "běhajícího kulturisty" Kazimira Grycmana, který se v horkém počasí dokázal jako jeden z pěti poprat s nástrahami trati v čase pod jednu hodinu. Počasí bylo v pravdě jako stvořené pro ostravského milovníka extremních teplot Maru Škapu, ovšem lepší umístění v jinak nabité kategorii B mu překazil David Hanke z Kopřivnice a hlavně nepříjemný seběh. Velkou část 64 členého startovního pole za sebou nechal fenomén své věkové kategorie Ervin Podžorný z Českého Těšína a po Mniší další dobrý závod odběhl i Honza Vojkůvka z Chuchelné. Coby generální trenink na blížící se Beskydskou Sedmičku si Chlebovické galeje odběhla jak seitlovská squdra ve složení Dvorský, Rudický, Sokol, Škrdová a zástupkyně balážova Extreme Teamu Lenka Hájková. Obě výše zmíněně dámy si kromě kvalitní treninkové dávky odvezly i trofeje určené pro vítězky v katogorii žen nad 35 a 45 let. Absolutně nejrychlejší běžkyní se na 14km trati naprosto podle očekávání stala Petra Pastorová, kterou dokázalo porazit pouhých 9 mužů. Za TOP duo Pastorová-Esentiérová se letos velkou pílí na třetí příčku vypracovala na Kubánkově celkově druhá žena Ivka Zbořilová.

V barvách PepaTeamu exceloval vítěz vrchařské premie Rosťa, jsem svůj loňský čas 57:03, který by mimochodem letos stačil na absolutní první flek nezopakoval ale i tak jsem s výkonem na hranici svého současného maxima spokojený, Míra Lysek u mě získal titul pro běžce s nejlepší technikou v cílové rovince Lidka zúročila nedělní trenink na trati přes Kubánkov na Hukvaldy krásným druhým místem. Roman na obrátce pozorně zapisoval a fandil.

Běhám od roku 2007, kdy jsem si odbyl svou premiéru právě na chlebovické trati. Od tohoto roku je Kubánkov spolu s během na Kozubovou jediným závodem na kterém mám stoprocentní účast a tak doufám, že příští rok tato náročná ale nádherná trať opět ožije. Díky Bobe, bylo to super, nemělo to chybu a kdo souhlasí, ať se podepíše...:-).


pondělí 25. července 2011

Chlebovice - Kubánkov - Chlebovice


Doba běžeckých prázdnin a přípravného období na další část sezony je v plném proudu, ale už za pár týdnů je tu další z podniků MBP. Přesněji řečeno, v pátek 26.srpna jsou všichni srdečně zváni Bobem Najdkem k v pořadí už 5.ročníku náročného, ale velice hezkého závodu z Chlebovic na vrch Kubánkov a zpět. A vzhledem k tomu, že jsem v roce 2007 na Kubánkově zažil svou závodní premieru, rád se tam budu každým rokem vracet. Příjdě i vy podpořit obětavou a nezištnou práci lidí, bez kterých by terminovka zela prázdnotou a my bychom se neměli kde scházet a zdravě soupeřit...

neděle 10. července 2011

Běh na Kozlovský kopec

Tato neděle připadla už na 20. ročník běhu na Kozlovský kopec u České Třebové. Už po několikáté na tomto závodě nemohli chybět naši milovníci kopců. Pro Pepu je tento závod srdeční záležitostí, protože nedaleko odsud v Moravské Třebové se narodil. A kde je Pepa, tam nesmí chybět ani Inka.
Pepa má letos slušně rozjetou sezonu a po vylepšeném osobním rekordu z Lysé hory jsme očekávali, jak se popere s nástrahami 5,2 km s převýšením 234 m. Tato čísla nám napoví, že se bude jednat o rychlou trať, kde přibližně 1,2 km je po rovině. Pepík běžel se skupinkou běžců a do cile dorazil v čase 39,34 min. Oproti loňskému ročníku minutové zhoršení, ale určitě se máme na co těšit při výběhu na Kozubovou.
Pro Inku to byl letos druhý start a vedla si velice dobře. Nejen, že dotáhla skupinku běžců před sebou, ale dokonce této skupině dokázala uniknout. Za sebou nechala dalších pět běžců. V cíli mohla slavit zlepšení času  oproti loňsku o víc jak dvě minuty. Její stopky se zastavily na čase 39,15 min.
Oběma gratulujeme a doufáme, že budou navazovat na své dobré výsledky.










Výsledky a fotky najdete na Iscarexu.

sobota 2. července 2011

Bylo nás pět...:-)


Dneska ráno jsem zažil né úplně tradiční trenink. Jeho ojedinělost nespočívala v trase běhu, ale počtem účastníků. Jakožto člen PT jsem v lepším případě vděčný za společnost Lukáše Krejčího, zatímco teď se nás na pomyslné startovní čáře parkoviště u hotelu Visaláje "tlačilo" hned pět.

Borcům, kterým spolu se mnou stálo za to vyrazit k vrcholu Lysé hory nejsou vrchy cizí, né náhodou jsou to vášniví a pravidelní účastníci zimního dobývání královny Beskyd s názvem Lysacup a tak dávám všem navědomí, že dnešní nultou etapou vyhlašujeme 1. ročník Prázdninového miniLysacupu...

A proto všichni, jenž budou mít chuť a zájem, jsou srdečně zváni na 1. oficialní etapu, která se uskuteční v neděli 10.7. v 8:00 hod se startem na fotbalovem hřišti v obci Ostravice. Doufám, že ne zcela tradični čas začátku tohoto treninko-závudku bude vykoupen příjemným pocitem z pohybu na krásné a zajímavé trati.

Dnešní pořadí: 1. Jenyn 2. Radim 3. Lukáš 4. Kurri 5. Reňa



úterý 28. června 2011

Šikulové...



Třetího ročníku, každým rokem populárnější disciplíny v doprovodném programu Adrenalincupu s názvem Beskydský šerpa se letos zúčastnilo 51 čtyřčlenných týmů. Po loňském spanilém tažení týmu s názvem Šikulové ( je nám velkou ctí a chloubou, že jeho právoplatným členem je náš Lukáš Krejčí ) jsme s napětím očekávali, zda prodlouží svou sérii vítězných závodů. Dlouho před startem akce visel otazník nad tahounem a velmi důležitým členem tohoto družstva Zdeňkem Páchou, který od začátku roku bojoval se zraněním.

Nakonec vše dopadlo maličko jinak: Zdena se uzdravil, ale v přetlaku zájemců o start v závodě přenechal své místo v týmu kolegovi z Brna. Překvapivě i bez něj nakonec Šikulové zlepšili svůj výkon z loňska a prolomili magickou hranici dvou hodin. Ani to však nestačilo na v pořadí druhé družstvo Neškodní jedinci, kterým se nejspíš názvem dokonale podařilo zmást své soupeře a utajit ambice na nejvyšší příčky v celkovém hodnocení. Tato čtveřice naším Šikulům v cíli nadělila něco přes pět minut. Ovšem absolutně všem rybník vypálila slovenská squadra Chlapci z Tatier, kteří prokázali své zkušenosti s vynášením těžkých břemen v náročném horském terénu a to v naprosto dábelském tempu - jejich vítězný čas a zároveň nový traťový rekord má hodnotu 1:39:19 hod...!!! Jenom pro srovnání - při květnovém běhu na Lysou horu na téměř totožné trati by poslední rozhodně neskončili...

pondělí 27. června 2011

Lída + Rosťa in the act...


V uplynulém týdnu nám proběhly další dva závody do MBP. Ve středu při ostravském Běhu olympijského dne se v téměř tropickém počasí sešlo přes 120 účastníků, jimž podle očekávání kralovalo duo Bitala - Kolich mužské části a Pastorová - Esentiérová v kategorii žen. Naše barvy zde velice srdnatě hájil Rosťa Trávníček, který si kromě dalších důležitých bodů do pohárů může připsat i skalp Aleše Veličky. Konečně máme oficiálně své zastoupení na silnici i v kategorii žen. První bramborovou příčku si v barvách PT vybojovala naše Lidka Šokalová, která je po olomouckém 1/2M, kde díky své vodičské úloze nemohla ukázat svou aktuální formu nabuzená a na 3. místo vítězky kategorie z Olomouce pubošky Danuš ji moc nechybělo... Kromě spousty detailů mě v tomto závodě nejvíc zaujal výkon Libora Bednarze, který pokud mu vydrží zdraví bude mým černým koněm pro podzimní části závodů.

V sobotu, v kolizi s několika jinými běžeckými akcemi se ve své obnovené premiéře v Kopřivnici odběhla Korida Žorže Harašty. Účast na pohárové poměry bohužel nebyla podle očekávání, ale na druhou stranu z úst těch, kteří do města Tatrovky dorazili jsem slyšel jen samé superlativy. Ostatně jako na všechny další akce pořádané tímto propagátorem běhu i dobré nálady... Zde si celkově ještě o jednu příčku polepšil propagátor vždy hladce oholené tváře karvinský Rosťa Kolich, kterému v "býčí aréně" dokázal konkurovat jen Dan Šindelek a celkově třetí místo obsadil, po olomouckém osobáku a podle televizního záznamu z tohoto závodu vodič Petry Kamínkové, její skoro jmenovec Petr Karkoška. Ženám při neúčasti Petry a Adély kralovala sympatická mamča ze Šenova Ivka Zbořilová, která si na pokoření v pořadí druhé Dariny Krausové vymyslela jednoduchou taktiku - tratí prolétnou v osobním rekordu - a ono to fungovalo... Naše želízka v ohni byla ve stejném složení jako při ostravském zápolení : Lidka další brambora ( tuto příčku obsadila již minulý týden v Olomouci - tam ovšem měla minimálně na stříbro ) a Rosťa pro mě zatím z nezjištěných příčin závod nedokončil.

neděle 19. června 2011

Olomoucký 1/2M


Už podruhé se kolotoč PIM závodů ze stověžaté matičky přestěhoval do hanácké metropole. Loni mi olomoucká premiera utekla kvůli účasti na Adrenalin Cupu, letos, jak se nakonec ukázalo jsem projevil dostatečnou vůli a chuť si ověřit, jak pravdivé byly superlativy na adresu tohoto mítinku z úst jeho loňských účastníků. A jak se potvrdilo, byla to pravda a nic než pravda...

V sobotu se na krásném Horním náměstí, za takřka ideálního běžeckého počasí, na zajímavou, ale náročnou trať, v maximálním možném plánovaném počtu postavili běžci z celé České republiky ale i ze zahraničí. Škoda jen, že v našeho regionu si jej v termínovem kalendáři zaškrtlo tak málo účastníků.

Kromě tradičních špičkových keňských a etiopských běžců se na dvou okruzích velice dobře vedlo Marovi Škapovi, který si po loňsku 1/2M v Olomouci oblíbil a podle toho to i vypadá. Letos mu to běhá pekelně a po jeho týdenní turisticko-poznávací dovolené v Jeseníkách, kde zůstal po běhu na Šerák mu to šlo i dnes. Jeho RT 1:17'51 stačil na skvělé celkové 27. místo. Neméně dobře formu vyladil i karvinský Petr Karkoška, jehož nový OR z certifikované olomoucké trati má hodnotu 1:18'16. Třetím z regionu, opět zaběhnuvším v osobáku byl Honza Fousek z nějakého MK Seitl Ostrava...:o. Další příčky v malém severomoravské mistrovství mají tuto podobu:

Petr Wala, SAK Ložiska Karviná - celkově 66., loňská nepovedená sezona je zapomenuta, Láďa Dvorský, MKS - celkově 69., Libor Mikloš, Raškovice - 122. celkově, 4. v kategorii M50 - nový OR, Antonín Vítek, X-Air - celkově 128., super výkon po téměř roční treninkové pauze, Mirek Vrobel, MK Kopřivnice - jediný zástupce klubu se spoustou kvalitních vytrvalců, 152. celkově/5. M50, Jindra Čáp, MkS - OR, Ervin Podžorný , Český Těšín - 3. M65, Filip Landsberger, oproti loňsku vylepšení času cca o 12min., Tomáš Závodný, F-M - poprvé pod 2:00, OR - 1:57'42.

Regionálním děvčatům kralovala puboška Danuš v čase 1:41'11 - celkově 28./1. W45. Nové osobní maximum patří v pořadí druhé Míši Waloszkové z Karvinského SAKu - obdivuhodný je její závěr, poslední 6,1km o 95s rychlejší než v podání Dany. Bronz v neoficiálním mistrovství Ostravska patří celkově 39. a 2. v kategorii W45 Radmile Miturové z týmu Otíka Seitla.

Barvy PepaTeamu na Hané hájila ekipa ve složení Radim, Roman, Mirek a je mi milou poviností přestravit od tohoto závodu novou posilu týmu - Lídu Šokalovou, která dala definitivně vale slezanskému AK. Vedlo se nám takto:

Radim Lipták - vodič na čas 1:30, závod dokončil v OT 1:29'45 ,Roman Řeha - po náročné poznávací dovolené bez treninku a s počátečními příznaky nachlazení solidních 1:38'12, Míra Lysek - 2. 1/2M v 8 dnech, oproti Čadci čas o více než 4 min lepší, Lída Šokalová - vodič na čas 2:00 závod dokončila v OT 1:55'54. Nutno je však dodat, že Lída i přes plnění daného času obsadila ve své kategorii celkové 4. místo. Je víc než jasné, že kdyby šla ostrý závod, mohl se PepaTeam radovat z jednoho ze svých největších dosavadních úspěchů...:-)

Kromě zmíněných více či méně ostřílených závoďáků si svou 1/2M premiéru odbyla snad další adeptka pro dres PT Eva Chlopčíková z Frýdku-Místku. S náročnou tratí, za podpory výborných diváků se nakonec srdnatě poprala a závod dokončila v super čase 2:07'25. Přikládám její mezičasy po 5km, poslední je za úsek o délce 6.097km -( 28:44 - 29:59 -29:47 - 36:55 ).




neděle 12. června 2011

Kysucký maraton 2011

V sobotu 11.6.2011 proběhl 37. ročník Kysuckého maratonu. Na poloviční trati se ukázal náš nový člen Miroslav Lysek. Trať proběhl v čase 1:52:36s. Mirku gratulujeme a věříme, že v Olomouci za týden čas ještě posuneš směrem dolů.

Výsledky

sobota 11. června 2011

Běh na Šerák



Do běžecké termínovky přibyly další dva super závody. V neděli 5. června jsme se museli rozhodnout mezi zajímavou myšlenkou v podobě karvinské maratonské štafety a horským během na jesenický Šerák.

Vzhledem k tomu, že většina PepaTeamu měla o programu jasno už dávno, zvítězila u mě nakonec vrchařská trať, která svými parametry na tuzemské poměry slibovala náročný, ale silný dlouhotrvající zážitek. Oproti Běhu na Lysou, který se konal o týden dřív měli pořadatelé při prvním ročníku štěstí na počasí a tak se na start ležící víc než devětset metrů pod místem cíle sešlo přes 140 běžců. Vítězem se stal Pavel Brýdl před Ondrou Horákem a Jiřím Žákem. Na záživné, běhavé trati se vedlo i silničářům, což potvrdil celkově čtvrtým místem výborný maratonec ze Šumperka Marek Procházka. V ženské kategorii při slabší účasti špičkových vrchařek si s mnohem mladšími soupeřkami poradila nestárnoucí Blanka Paulů.

PepaTeam do Jeseníku dorazil ve složení Pepa - Inka - Lukáš a Radim. Inka na trati vloženého, zkráceného 6-ti km závodu do cíle dorazila v čase přesné jedne hodiny. Otázku srovnání s tratí Běhu na Lysou jsme si zodpověděli všichni, téměř na chlup stejným zlepšením času o 3-4 minut oproti beskydskému výběhu. Radim se dostal pod hodinu, Lukáš cílovou bránu protnul po 63 minutách a Pepa, jemuž byl před startem prognozován výkon přes dvě hodiny toto vylepšil o více než dvacet minut...!!!

První ročník se pořadatelům až na určité drobnosti povedl a tak budu rád, pokud bych tento závod příští rok, nejlépe při víkendové kombinaci se Sokolím vrchem mohl absolvovat znovu.

středa 1. června 2011

První ročník běhu na Šerák

 Po náročném běžeckém víkendu nás čeká první ročník běhu na Šerák a Pepa Team bude u toho. Momentálně je přihlášeno 60 závodníků. Věřím, že v den startu nás ještě přibude. Trať svými parametry slibuje velice náročný závod. Délka trati je 9 500m a převýšení je 905 m. Pro ženy J a D a muže E je připraven zkrácený závod v délce 6 000 m a s převýšením 450m.
Doufám, že nám bude přat počasí a že se sejdeme v hojném počtu.


Sokolí vrch

Přidali jsme nové fotky z běhu na Lysou horu! 

Sokolí vrch

V neděli vyrazil směr Jeseník Pepa s Inkou, aby se popral s nástrahami tratě. Pepík si nadělil zlepšení času a tak mohl odjíždět z Jeseníku spokojen, aby střádal plány na následující víkend.
Fotky na našem rajčeti a výsledky na Iscarexu.

sobota 28. května 2011

Horský běh na Lysou horu

Po 14 dnech se východ republiky opět stal centrem vrchařského dění u nás. V neděli bude cílem běžců jesenický Sokolí vrch, ovšem sobotní termín patřil v současné době asi vůbec nejmasovějšímu závodu v běhu do vrchu - Horskému běhu na Lysou bratrů Bednarzů a jejich početného pořadatelského týmu.
Na start pod nafukovací branou zapůjčenou klubem Mk Seitl se nakonec postavilo za velice nevlídného, deštivého počasí rekordních 326 bězců. Toto číslo určitě jistě ovlivnil fakt, že závod byl zároveň kvalifikací pro červnové mistrovství Evropy v běhu do vrchu, ovšem na druhou stranu je třeba jeho obrovskou popularitu a oblibu přičítat hlavně perfektně zvládnuté práci organizátorů a taky magickým parametrům kopce, na kterém se akce koná.
S loni mírně upravenou, o třista metrů prodlouženou tratí si nejlépe poradil Jan Havlíček z ASK Slavia Praha před loňským vítězem běžecké části Adrenalin Cupu Jiřím Vojákem z týmu domažlických Mílařů a absolutní třetí místo před vedoucím mužem vrchařského poháru Jiřím Žákem uhájil Pavel Brýdl z Nového Města nad Metují. O tom, že letos vidina možnosti kvalifikovat se na mistrovství pořádaná v Turecku přilákala na start ostravického závodu pořádně nažhavené kvalitní borce svědčí třeba "až" 9. místo Ondry Horáka z pořádajícího oddílu X-Air Ostrava, který se musel sklonit před výkony např. Martina Freie nebo čerstvého mistra republiky v maratonu Petra Pechka. U Ondry je ovšem na druhou stranu třeba zmínit fakt, že startuje po zimní pauze zaviněné zlomeninou klíční kosti. Kdo ale ze sportovců a obzvláště pak běžců, ruku na srdce nemá nějakou tu svoji bolístku před každým závodem,že...?
Regionální prapor nejvýše pozvedl junior studující ve Frýdku-Místku Tomáš Lichý, který byl zároveň mým černým koněm na dobrý výsledek.(Nemá někdo z velkoklubů zájem o mladého borečka...?). O tom, že kopce umí opět přesvědčily hvězdy posledního ročníku Lysacupu Radim Kasalík(35.) a Vladan Šindelek(42.). Svůj solidní standart před zahraničnímy maratony odvedl Roman Baláž(62.) ovšem naprostou bombou v kopcích byl pro mě výkon karvinského novopečeného otce Petra Waly, který se může svému Vítkovi pochlubit výborným časem a z něj vyplynujícím celkovým 64. místem. Regionální hvězdou se pomalu ale jistě na většině tratí stává, za MK Seitl startující Petra Pastorová, která v celkovém hodnocení závodu obsadila 86. příčku. Asi už nošením dříví do lesa bude stejná fráze ke jménu Ivy Pachtové, která si pro příští ročník staví opravdu hodně vysokou laťku v podobě nových traťových a osobních rekordů.
Naše squadra na Ostravici tentokrát čítala 4 kusy. Já, Radim Lipták (103.) z pohledu zdravotních problémů a treninkového výpadku v posledních dvou týdnech jsem určitě spokojený hlavně s průběhem závodu, pocitem z něj a doufám že už se zdraví umoudří a bude líp...:-). Lukáš Krejčí (121.) si od školních povinností opět bez treninku odskočil zazávodit a bylo z toho zlepšení jeho loňského času na této inovované trati. A až jednou začne trénovat...:-). Vůbec asi největší důvod k radosti z nás ovšem bude mít Pepa Krejčí (307.), který by v tabulce největších zlepšení proti loňskému roku figuroval asi hodně vysoko...:-). Na závěr bych mezi nás, PepaTeamáky rád přivítal naši novou posilu a naději do budoucna Karla Rečku (192.), který si při svém premiérovém závodním startu připsal skalpy takových borců, jakými bezesporu je seitlovské trio Smola, Rudický a Jindra Čáp...:-). Karlosi děkujem a makej...!!!



Výsledky plus fotky zde.
Skvělé fotky na Iscarexu.

pátek 27. května 2011

Běh na Sokolí vrch

Po sobotní Lysé hoře se můžete jít vyklusat do Jeseníku na Sokolí vrch.
Propozice zde.



Běh na Lysou horu

Malá ukázka co nás zítra čeká. Tak se zítra těším a sejdeme se v hojném počtu na Ostravici - hřiště. Stránky závodu zde.

pátek 20. května 2011

Běžecká turistika v Berlíně


V neděli 8 .května 2011 se konal v Berlíně již 31.ročník běhu BIG 25 Berlin - nejstaršího městského běhu v Německu a já jsem byl u toho !

Jelikož jsem byl v Berlíně ( samozřejmě tehdy východním ) před 25 lety a loni mi účast na jubilejním ročníku Berlínského půlmaratónu ze zdravotních důvodů nevyšla, tak letos už jsem tam prostě jet musel a moc se na to těšil.

S sebou informační materiály, cestovatelskou příručku o Berlíně a v pátek ráno vyrážíme s manželkou vlakem směr Praha a po menší pauze dále do Berlína. Již po příjezdu na Hauptbahnhof jsme trošku zaskočeni velikostí tohoto moderního nově vystaveného železničního uzlu. Kupujeme 5-ti denní lístek Berlin CityTourCard a několika denní poznávání německé metropole může začít. Ještě v pátečním pozdním odpoledni vyrážíme na první obhlídku centra Berlína. V sobotu ráno po prohlídce pamětního kostela císaře Wilhelma ( vzpomínka na válku – kostel zachován v poškozeném stavu ) vyrážíme do 4-patrového sportovního domu Karstadt, kde si vyzvedávám své startovní číslo na zítřejší 25 km běh. Poté jedeme do místa zítřejšího startu a zároveň cíle běhu – Olympijský stadion ( OH – 1936). Tento byl kompletně zrekonstruován pro mistrovství světa ve fotbale 2006 s kapacitou 76 tis. diváků a je domácím fotbalovým stánkem Herthy Berlin. Jedním slovem – bomba, vše se tu již začíná připravovat na zítřejší běh. Po prohlídce stadiónu jedeme k Berlínskému výstavišti a z vyhlídkové věže Funkturm máme celý Berlín jako na dlani. Zde si prohlížíme trať závodu z ptačí perspektivy. Další naší zastávkou je největší a nejkrásnější palác v Berlíně – zámek Charlottenburg a jeho překrásná zahrada. Zde již relaxuji na lavičkách či trávníku a začínám již šetřit každý krok ….

V neděli po lehké snídani vyrážíme busem a následně metrem směr Olympijský stadion. Berlínské metro je již plné běžců, vždyť na startu se nás má potkat okolo 11 tis. ( 25 km, 10 km, štafeta 5x5 km ). Předstartovní organizaci zvládají pořadatelé na 100%, nikde žádné fronty či čekání a v 10 hod. po krátkém představení lehkonohých keňských favoritů za slunečného a teplého počasí startujeme svůj běžecký výlet po Berlíně. Celý běh je plynule veden širokými městskými ulicemi, takže hned od začátku běžíme bez strkanic a každý si postupně chytá své tempo a svůj rytmus běhu. První 4 km následuji vodiče s balónky na 45´/10 km, poté však tito uhýbají doprava na svoji kratší 10 km variantu. Okolo 5 km míjíme budovu Deutsche Oper a míříme do Tiergarten, největšího parku v Berlíně s jeho dominantou - vítězným sloupem Siegessáule. Tento asi 70 metrů vysoký vítězný obelisk obíháme zprava a před námi se již v dáli objevuje další náš cíl, asi nejznámnější pamětihodnost a dominanta města Berlína – Branderburger Tor. Původně směl Braniborskou bránou projíždět pouze německý císař, nyní ji probíháme my - běžci. Místní obyvatelé i turisté nás v těchto místech mohutně povzbuzují a my míříme dále na východ po známé ulici Unter den Linden až k Friedrichstrasse a pokračujeme na Gendarmenmarkt – pravděpodobně nejkrásnější čtverec v samém srdci města Berlína, obklopený dvěma slavnými katedrálami Deutscher Dom a Franzósischer Dom a koncertní síni. Potsdamer Platz – moderní a úchvatné město ve městě, je další naší metou. Postupimské náměstí bylo vytvořeno světovými architekty a urbanisty a najdeme zde supermoderní skleněné mrakodrapy s pasážemi, obchody, kavárnami, kulturními sály. Sídla zde mají ty největší světové a německé společnosti. Spodním okrajem Tiergarten parku začínáme postupně směřovat zpátky na západ , po pravé straně míjíme Europa-Center a pokračujeme po Ku´damm – nejpopulárnějším berlínském bulváru. Po 18. Km již okolí přestávám vnímat a soustředím se na udržení svého běžeckého tempa. V hlavě se mi začínají promítat propočty , zda stihnu pokořit vytýčenou 2 hodinovou metu či nikoli. Ještě před půl-maratónskou metou následuje nepříjemné, mírné, ale táhlé stoupání. Poslední 4 km jsou pak pro mne už jen bojem s časomírou. Olympijský stadión před námi, ale do cíle zbývají stále ještě 2 km, jelikož ho obíháme z boku. A největší zážitek přichází na závěr – po 24,5 km vbíháme do temného tunelu, bubeníci buší do svých bubnů ze všech sil, v tunelu do rytmu blikající světla nás ženou ke zdolání posledních 300 metrů běžeckého oválu. Na konci tunelu mě ještě popohání časomíra, kde registruji cifru 1.57 … a už vím, že pod 2 hodiny to dneska dám.

Cíl – 1.59.13 ( netto 1.59.02 ), slzy v očích a nepopsatelný pocit štěstí – právě jsem absolvoval dvouhodinový berlínský velký běžecký zážitek . A to jsou právě ty okamžiky, kvůli kterým chci i nadále rekreačně běhat.

Po sprše na hotelu, jídle a pivu se ještě téhož dne odpoledne vydáváme dále poznávat prosluněný Berlín. Zůstáváme až do úterý, takže postupně navštívíme vše co jsme chtěli v tomto krásném městě shlédnout: skleněnou kopuli Reichstagu – sídlo německého parlamentu, Checkpoint Charlie – bývalý přechod rozděleného Berlína, KaDeWe ( Kaufhaus des Westens ) – nejluxusnější obchodní dům v Evropě, nádherné Sony centrum na Postupimském náměstí, Pergamon muzeum, Alexanderplatz, Rotes Rathaus a další. Podařený poznávací prodloužený víkend pak končíme výhledem na noční Berlín z nejvyšší stavby ve městě - vyhlídkové televizní věže Fernsehturm.
Berlín jsem si proběhl a trochu snad i poznal !

úterý 17. května 2011

Víkend ve znamení horského běhu

O víkendu se přestěhoval 26. ročník MARATONSTAV Český pohár v běhu do vrchu 2011 do Beskyd, aby zde běžci zápolili nejenom se soupeři, ale i sami se sebou, s počasím a s dvěma nádhernými vrcholy Radhoště a Velkého Javorníku.
V sobotu 14.5.2011 se za slunečného počasí v 11,00 hod. na start postavilo 175 běžců z celé republiky, Slovenska a z Polska. Délka trati měřila 6,5 km s převýšením 734 m a cíl byl na vrcholu Radhoště.
Celá trasa postupně stoupá, aby potom závodníci mohli seběhnout k závěrečným 500 m po sjezdovce.
Prvním borcem v cíli byl Jiří Žák z Techniky Brno pro mě s neuvěřitelným časem 34:47s. Se ztrátou 14s na vítěze na druhém místě dobíhá po zlomenině klíční kosti uzdravený Ondra Horák z X-AIR Ostrava. Celkově třetím byl Kunst Michal z SK Nové Město nad Metují.
V ženách se dal očekávat velký souboj mezi Petrou Pastorovou, Adélou Esentierovou, Šádkovou Irenou a dalšími skvělými závodnicemi.
Závod vůbec nevyšel Adéle Esentierové z Baláž Extreme Team, která se den před závodem zúčastnila v Ostravě běhu do schodů Run-Up. Zde brala druhé místo a na Radhošti se musela spokojit s celkovým desátým místem v ženách. Pro Adélu to hlavně byl trénink na blížící se závod v Chorvatsku a ve Slovinsku. Po delší běžecké pauze se na závodě ukázala naše velice kvalitní vrchařka Irena Šádková z X-Air Ostrava a ukázala, že jí to pořád běhá a svým výkonem 43:08s si doběhla v celkovém pořadí žen pro třetí místo, v kategorii pro první místo. Svou skvělou formu předvedla Petra Pastorová z MK Seitl Ostrava. Opět dokázala, že je schopna běhat nejen dlouhé štreky, ale i kopce. Postupně se zlepšuje na všech délkách tratí a profilech a svým pohodovým vystupováním si získává nové fanoušky z řad běžců, ale i náhodně přihlížejících turistů. Petra jen nestačila na Evu Skalníkovou z Nového Města nad Metují, která si doběhla pro první místo v čase 41:37s.
Jak si vedl Pepa Team? Lukáš od sebe nečekal žádné zázraky, protože ví, že má rezervy v tréninku. Kdo nemaká, nemůže čekat dobré výkony. Na Josefovi se zřejmě podepsala únava v tomto týdnu a pocitově se mu neběželo moc dobře. I přesto může být sám se sebou spokojen.

Výsledky si můžete prohlídnout zde a fotky na našem rajčeti nebo tady.

Neděle 15.5.2011 za deštivého počasí se na start závodu na Velký Javorník postavilo 120 závodníků. Jako první vyběhl na vrchol Michal Horáček z Iscarex Česká Třebová v čase 36:53s. Za ním doběhl Jiří Žák z Techniky Brno v čase 37:10s. Pro Jirku to byl úspěšný vrchařský víkend a věřím, že se objeví za čtrnáct dní na kvalifikačním závodě na ME na Lysou horu. Třetí místo si svým výkonem zajistil Lichý Tomáš z SK Skialp Beskydy.
V ženách se v celkovém pořadí na čtvrtém místě blýskla nestárnoucí Blanka Paulů, která přišla o třetí místo až v závěrečném stoupání, kdy ji mohutně dotahovala Pechková Jana z Maratonstavu Úpice. Druhá byla Weissová Zuzana z Kerteamu. Promočená, ale stále usměvavá Petra Pastorová si zaběhla pro první místo v čase 44:36. Pozvedla tak pomyslný prapor MK Seitl nejvýše. Druhým želízkem v ohni (chcete li v dešti) Seitlovců měl být Pepík Smola, který v sobotu běžel v Tučapech desítku. V neděli dorazil do Frenštátu pod Radhoštěm nažhavený, ale déšť ho brzo zchladil a Pepa se rozhodl (nebyl jediný), že pojede domů.
Pepa Team měl v závodě tři zástupce. Radim Lipták si šel vyzkoušet před závodem na Lysou horu co s ním  udělá tento profil tratě. Pro Radima to byla na této trati premiéra a nevedl si špatně. Věřím, že jeho čas přijde za čtrnáct dní. Lukáš se svým výkonem nemůže být spokojený, ale snad ještě jeho čas letos přijde (už aby to bylo). Pepovi se běželo pocitově lépe než v sobotu. Bohužel v jednom místě přehlédl zatáčku a zabloudil. Po 500 metrech ho cyklista navedl zpět na trať a Pepa doběhl do cíle. Lysou znáš a tam si to vynahradíš!

Výsledky si můžete prohlídnout zde, fotky jsou na našem rajčeti.






 

středa 11. května 2011

úterý 10. května 2011

Termíny společných treninků


Halóóó, halóóó...!!! Služební hlášení...!!! Chtěl bych od stávajících členů a případných zájemců o společné tréninky zjistit představy odhledně termínů jejich konání... Za každý názor budu rád... Své názory a náměty adresujte do komentářů k této zprávě... Děkuji za pozornost... Radim

pondělí 9. května 2011

Běh na Radhošť a Velký Javorník 2011

 Propozice běhu na Radhošť zde.
Propozice běhu na Velký Javorník zde.






3:45 aneb omezená rychlost běhu...


Jsou zážitky, které prostě písmem vyjádřit neumím a tak se o to nebudu pokoušet ani teď. Jen bych chtěl předně ještě jednou poděkovat Miloši Škorpilovi, vynikajícímu ultramaratonci a propagátorovi běhu, který mi umožnil start na letošním, 17. ročníku Pražského Volkswagen maratonu v roli vodiče běžců s ambicemi na čas kolem 3:45 hod.

Asi jedinou stinnou stránkou pro mě byl první kilometr, kdy v euforické, elektrizující atmosféře, při průběhu Pařížskou ulicí jsem si uvědomil, co znamená být vodičem na čas zhruba o 45 min za svým osobním rekordem. Tělem mi proudil adrenalin, chtěl jsem trhat pomyslný asfalt z historického dláždění a místo toho jsem musel poslušně klusat, v tu chvíli tempem kolem 5'40/km. Hold, čtyři tisícovky závodníků přede mnou a ulice Prahy přece jenom nejsou jako široké berlínské bulváry, kterými se v tu dobu proháněl Roman Řeha. Naopak naprosto kouzelnou a nepostradatelnou pomůckou pro mě nebyly ani běžecké boty či kšiltovka, nebyl to ani nový siglet pořízený na maratonském Expu za pár kaček, ale jindy obyčejný, na staroměstkém náměstí však v ten den jak jsem později poznal vážený nafukovací balónek. Těch klasických pořadatelé před startem do vzduchu vypustili stovky, ale těch vodičských, očíslovaných hodnotami běžeckých výkonů od 3:15 až po 5 hodin bylo jen pár. A s jedním z nich, bílým jsem já mohl proplouvat nádhernými scenériemi, které do pražských ulic ročně přitahují miliony českých i zahraničních turistů.

Mít tuto pomůcku má možná maličkou nevýhodu v podobě občasné její kolize se sloupem osvětlení, korunou stromu nebo závodníkem běžícím vedle vás, ale zase ve vás rozsvěcuje takové to malé světílko exhibicionismu,ten pocit, kdy se vám zdá, že pozornost diváků i závodníků, kromě afrických bežců a favoritů na vítězství v českém šampionátu patří i vám. Je to opravdu tak, běžec ve funkci vodiče má v očích mnohých závodníků, většinou s problémem udržet požadované tempo nebo s menším množstvím zkušeností z maratonské trati velký respekt a důvěru v jeho schopnosti dovézt je do cíle ve vysněném čase.

A díky tomu, že jsem se při výběru hodnoty svého výkonu držel spíše při zemi jsem si možná svůj zážitek a pocit z této zkušenosti ještě vylepšil. V Praze jsem absolvoval svůj v pořadí šestý maraton, při kterém jsem si mohl prohlédnout krásy trati, občas se domáhaje hlučnéjší atmosféry pro "své" ovečky, které šly mnohdy na hranici svých možností a dokonalý pocit eurorie mě pohltil v závěrečné cílové rovince, kde jsem si v přítomnosti stovek diváků uvědomil, jak je běh bezva...

Kromě těch nepopsatelně krásných pocitů čeká případné zájemce o roli vodiče i velká zodpovědnost za svůj výkon vůči běžcům, kteří se rozhodnou závod absolvovat ve vaší blízkosti, ale jinak to rozhodně stojí za to...


neděle 8. května 2011

Běh osvobození Ostravy

Kolotoč závodů zařazených do MBP se nepřestal točit ani při takovém běžeckém svátku jako je Pražský mezinárodní maraton. Tento den na Ostravsku patří závodu, který nese v tento významný den příznačný název Běh osvobození Ostravy. Start byl u památníku v Hrabyni a cíl v Ostravě Porubě u stadionu Arrows. Závodu se zúčastnilo 60 běžců.
Další informace přineseme zítra.

výsledky zde!

Big 25 Berlín

Roman Řeha dnes hájil barvy našeho teamu v Berlíně. Zúčastnil se závodu Big 25 Berlín. Jak už název napovídá Roman běžel 25 km a nevedl si vůbec špatně. Stopky se zastavily v čase 1:59:02. 
Po nepovedené loňské sezoně, kdy více marodil než závodil se letos začíná dostávat do formy. Držíme ti Romane palce ať zdraví vydrží a přejeme hodně úspěšně zvládnutých závodů. Dík za reprezentaci našeho malého klubíku.



Oficiální stránky Big 25 Berlín

PIM 2011

Adéla Esentierová se dočkala a porazila Petru Pastorovou na maratonské trati. Adéla doběhla v čase 3:05:57. Tímto časem vylepšila svůj osobní rekord z Ostravského maratonu.
Petra podala také výborný výkon a doběhla v čase 3:08:53.
Od obou děvčat se určitě ještě můžeme dočkat v této sezoně skvělých soubojů a kvalitních časů. Oběma gratulujeme a nejenom jim, ale všem kteří doběhli do cíle.
Radim Lipták zvládl svoji premiéru  na maratonu jako vodič. Radim měl běžet na RealTime 3:45. Podařilo se mu zaběhnout v čase 3:50:24 a RealTime byl 3:42:19.

Průběžné výsledky

čtvrtek 5. května 2011

Neděle


Letos si 8. května kromě dne osvobození připomeneme i 100 let od vzniku Mezinárodního dne žen a tento už letitý svátek můžeme oslavit i sportem. Na takřka domácí půdě si můžeme zazávodit v rámci MBP tradičním během z Hrabyně do Ostravy. Na tuhle akci se určitě chystá Rosťa Trávníček, který se při neúčasti některých konkurentů bude snažit o vylepšení svého celkového postavení v pohárovém žebříčku. Po problémech s virozou by se měl ukázat taky Lukáš a věřím, že i on zaběhne dobrý výsledek před serií vrchařských závodů, které na něj čekají už příští víkend.

Moje maličkost by tuto neděli měla strávit ve společnosti početné výpravy běžců Mk Seitl v Praze při největší maratonské akci v Čr. Narozdíl od seitlovců nejsem registrován do bojů o titul Mistra republiky v maratonu a tak se budu pokoušet o co nejpřesnější držení tempa 5'20/km, jehož plnění bude důležíté pro mou roli vodiče závodníků pro čas RT 3:45 hod.

Roman Řeha, aby jej nesvědily nohy při sledování přímého přenosu z výše uvedené pražské běžecké oslavy si nadělil další běžecký výlet v podobě berlínského běhu na 25km . Loni závod dokončily přes 4 tisícovky účastníků takže si myslím, že to po akcích typu Stockholm, Budapešt, Frankfurt bude opět něco pro našeho požitkáře. Každopádně očekáváme kupu fotek a článek...:-)

Ať nakonec sváteční neděli věnujete sportu nebo třeba regeneraci a odpočinku, užijte si ji ve zdraví k plné spokojenosti vás i vašich blízkých.