neděle 17. června 2012

Horský běh na Lysou horu 2012

Vrchařský svátek této půlsezony je za námi. Klukům z X-Air se organizace povedla opět dokonale, oproti loňskému roku náramně vyšlo i počasí a tak jsme si mohli užít jeden z nejlepších závodů u nás na maximum.

Oproti 7.ročníku byla konkurence o poznání slabší, ale i tak se na start hlavního a zkráceného běhu pro juniory a běžce nad 70let postavilo opět téměř 300 milovníků kopců i těch, kteří si chtěli vyzkoušet, jak náročná je jedna z nejtěžších tratí vrchařské termínovky.

PepaTeamu se nás na ostravickém hřišti ke startu postavilo jenom šest. Dá se říci, že až na Lukáše Kamila zbytek absentérů preferuje spíše silniční tratě a tak se tato šestka dá, s troškou nadsázky považovat za vrchařskou buňku týmu...:).

Z této sestavy jsme  nejvíce nadějí vkládali do Lidky, která ji beze zbytku potvrdila a ve velkém vedru si s tratí poradila v kvalitním čase 1:24:16hod. a ve své kategorii obsadila skvělou druhou příčku.

Radim, po té, co upustil od startu na Kysuckém maratonu si stanovil tento běh coby vrchol letní sezonu, čemuž podřídil i přípravu složenou z pravidelných víkendových treninků na Lysé hoře. Po silničním tápání konečně zaběhul podle svých představ, podařilo se mu držet rovnoměrné tempo po celou dobu více než devítikilometrového závodu a nakonec si připsal i pár zajímavých a cenněných skalpů.

Jirku v posledních týdnech víc než běh zaměstnávají pracovní povinnosti, kvůli nimž nebyl schopen odběhat potřebný počet kilometrů a s přihlédnutím k tomu,že málem ani nestihnul začátek závodu, je trošku pochopitelný i jeho kolaps, který ho v těžkém závodě postihnul. Jirka nakonec přes ohromnou krizi závod s vypětím všech morálních sil dokončil a všem dokázal, že jeho největší zbraní je bojovnost, která jej určitě v závodě B7 vynese do úrovně těch nejúspěšnějších borců. Každá zkušenost je důležitá a dvojnásobně ta špatná. A tu extra špatnou máš Jirko za sebou, díky za reprezentaci, v mnohém si od tebe můžem brát příklad.

Svou závodní premiéru (pokud nepočítám účasti na Lysacupech ) si v našich barvách odbyl Reňa Marek. Přes dlouhodobé problémy závod dokončil v čase 1:28:37 a myslím, že může být plně spokojený. Reňa je rozený vrchař a běh v terénu miluje, věřím, že až úplně doléčí zranění, bude patřit mezi tahouny svou treninkovou pílí a splní si svůj sen v podobě účasti na B7.

Filip - ze spíše silničáře vyrůstá i milovník kopců, takže se určítě můžem těšit na další vrchařské akce s jeho účastí. Šel dobře a myslím, že bez sebemenší krize a osobně se mi velice líbil i jeho efektní spurterský závěr v cílovém stoupání...

Pepík Krejčí tento závod miluje a tato jeho vášeň si vybírá svou daň v podobě celotýdenní nervozity před startem. Pepa je srdcař, bojovník a dříč ( kdyby Lukáš zdědil půlku těchto vlastností, tak máme nového lídra v týmu :) a svůj den D nakonec zvládnul dobře. Dokončil pod dvě hodiny a svému soupeři a kamarádovi, Otto Rossimu nadělil víc než sedm minut. Pepo díky, ať se ti na Sokolím vrchu daří...

Žádné komentáře:

Okomentovat